V minulosti jsme se setkali se dvěma přístupy. V OP VK vám krátili neuznatelné výdaje vždy – tedy jakmile jste je jednou chtěli nárokovat a neprošlo to, byly vám zkráceny a hotovo. To s sebou nese tyto konsekvence:

Výdaj vám nebude proplacen a vy ho musíte uhradit ze svého. I tak se ale jedná o porušení rozpočtové kázně, o kterém musí formálně proběhnout řízení. To znamená poměrně dost administrativy a ve finále vyměřené penále za období od proplacení výdaje do jeho zkrácení v rámci žádosti o platbu. I kdyby vám toto penále odpustili, administrativní zatížení (často kvůli korunovým částkám) není malé – především v případech, kdy poskytovatelem dotace bylo přímo MŠMT a podněty musel řešit Finanční úřad. Zároveň tyto prostředky ztrácíte i z pohledu rozpočtu, nelze je například přesunout jinam a využít je jinak. Daná položka rozpočtu se tedy bude tvářit jako vyčerpaná.

V rámci OP LZZ byla naše zkušenost jiná a měla by pokračovat i v rámci OPZ. Odlišnost vychází především z toho, že v OP LZZ nebylo nutné mít oddělený bankovní účet. Byla zde možnost výdaj z projektu vyjmout (jak z monitorovací zprávy a žádosti o platbu, tak například z účetního střediska projektu) a prohlásit, že nebyl hrazen z finančních prostředků projektu. Ano, pokud budete souhlasit, znamená to, že výdaj hradíte ze svého jako v prvním případě, ale zbavíte se všech dalších negativních důsledků. Pokud tedy tuto možnost budete mít, souhlaste s „neuznatelností“. Je to vždy správná volba. Zbavujete se tím však možnosti dále licitovat, zda vám výdaj má nebo nemá být proplacen. Pokud se chcete dále někam odvolávat a domoci se uznání takového výdaje, je nutné ho v monitorovací zprávě a žádosti o platbu ponechat. Bohužel je většinou velmi málo pravděpodobné, že bude prvotní rozhodnutí zvráceno.