Jsme neziskovka, nás se DéPéHáčko netýká! Pokud spoléháte na tuto argumentaci, zbystřete. Případné mávnutí rukou vás může vyjít pěkně draho. Zákon o DPH se týká i vás. Víme, jak a co je potřeba udělat, abyste se nedostali do potíží z jeho přehlížení či nesprávného výkladu.
Nejdříve trocha terminologie. Jestliže neziskovka vykonává ekonomickou činnost* (tedy stručně řečeno realizuje „něco“, co dělá proto, aby na tom vydělala, a to i v případě, že na tom třeba aktuálně prodělává), stává se tzv. osobou povinnou k dani.
Osoba povinná k dani musí sledovat, jestli nepřekročila limit stanovený pro plátce DPH. Překročí-li ho, stává se plátcem. Zároveň se jím ale může stát i dobrovolně. Že tomu celkem nerozumíte? My ano a víme, jak se tato volba může vyplatit.
Jak si hlídat limit a co do něj počítat?
Pokud váš obrat překročí za dvanáct po sobě jdoucích měsíců (tedy nikoli za kalendářní rok) jeden milion korun, stáváte se plátcem DPH. A kdy přesně? Monika Pokorná, účetní specializující se na neziskový sektor, říká: „Pokud jste překročili limit v dubnu, od června jste plátcem DPH. Zaregistrovat se však musíte do 15. května“.
Co se do obratu počítá?
Odpovíme definicí a doplníme srozumitelnými příklady. Obratem se rozumí souhrn úplat bez daně, včetně dotace k ceně, které osobě povinné k dani náleží za uskutečněná plnění, kterými jsou dodání zboží, převod nemovitosti a poskytnutí služby, s místem plnění v tuzemsku, jde-li o úplaty za:
- zdanitelné plnění, tj. dodání zboží nebo poskytování služeb; například organizujete seminář a účastníci vám za něj platí;
- plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně; například: vyrábíte dřevěné hračky, které vyvezete do zahraničí, kde je toto zboží předmětem daně a odebírá ho od vás osoba registrovaná k dani;
- plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně podle § 54 až 56a, jestliže nejsou doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně tj. finanční činnosti (§54), pojišťovací činnosti (§55), dodání nemovitostí (§56), nájem nemovitostí (§ 56a).
Co se naopak do obratu nezahrnuje?
- úplata z prodeje dlouhodobého majetku
- úplaty přijaté před uskutečněním plnění jako záloha
- úplaty za uskutečněná plnění s místem plnění mimo tuzemsko (typicky u poskytnutých služeb, kdy je místo uskutečněného plnění tam, kde má sídlo odběratel)
Dále nezapočítáváte: příspěvky přijaté od vlastních členů; dotace ze státního rozpočtu nebo příspěvky od územně samosprávního celku, státních fondů, z grantů či rozpočtů jiných členských států nebo ES, které se nepovažují za úplatu za poskytovanou službu nebo dodané zboží, nejsou tedy předmětem daně.
Překročili jste limit, stáváte se plátcem DPH. Co teď?
Ke svým službám musíte začít účtovat příslušnou sazbu DPH (tomu se říká DPH na výstupu). Pokud jsou vaši klienti neplátci DPH (pro zjednodušení občané ČR, státní instituce, drobné organizace), právě jste pro ně začali být o DPH dražší.
Máte nárok stát požádat o vrácení DPH, kterou jste zaplatili svým dodavatelům (této DPH se říká DPH na vstupu a více se jí budeme věnovat v příštím textu).
Vaše účetní bude mít nepoměrně víc práce. V případě kombinace činností, které realizujete „mimo DPH“ (například granty), s ekonomickými činnostmi dle Zákona o DPH, se totiž jedná o poměrně složitou účetní situaci.
* Upozornění: ekonomická činnost definovaná Zákonem o DPH nemá nic společného s (vedlejší) hospodářskou, doplňkovou apod. činností, kterou mnohé neziskovky realizují. Ekonomickou činnost realizujete třeba tím, že za své služby vystavujete faktury, jakkoli je poskytování těchto služeb naplňováním mise - smyslu existence - vaší organizace.
Je něco, co se nám nepodařilo dostatečně vysvětlit? Trápí vás v oblasti DPH něco, s čím se nemáte na koho obrátit? Máte v oblasti účetnictví & daní a finančního řízení pochybnosti? Zeptejte se nás, poradíme Vám!