Směrnice
Předpokládejme, že vaše organizace má směrnice pro provedení účetní závěrky, inventarizace a také pro účtování všech účetních případů, které se týkají běžného účetního období. Není pochyb o tom, že organizace účtuje v souladu s těmito směrnicemi. I tak může být ukončování účetního období dobrou příležitostí pro kontrolu toho, jestli se tak děje. A tato kontrola slouží jako podnět k eventuálním budoucím změnám směrnic.

Inventarizace
To slovo nezní dobře. Nicméně má něco do sebe. Kontroluje, jestli skutečný stav majetku a závazků odpovídá stavu účetnímu. Prvním krokem je provedení inventury – skutečného stavu majetku a závazků. Druhým krokem je porovnání se stavem účetním (když mám na skladě 100 knih, mám těchto 100 knih i v účetnictví? Jestliže vím, že jsem nezaplatil nájemné za poslední měsíc, je to vidět v účetnictví?). Možná dojdete k závěru, že skutečný stav a účetnictví se liší – čili zjistíte inventarizační rozdíly – manko nebo přebytek. Pak je nutné rozdíly zaúčtovat. Proto se ptáme: Má vaše organizace tyto rozdíly zaúčtované?

A jsou tu závěrkové účetní operace
Jak ověřit, jestli vaši účetní tyto operace provedli?
Zkontrolujte si (nebo zkontrolujeme za vás), jestli:

• zaúčtovali účetní odpisy
• účtují o tzv. dohadných položkách a časovém rozlišení
• provedli přecenění položek v cizích měnách kurzem k 31. prosinci
• došlo ke kontrole závazků po splatnosti a tzv. „dodanění“ těch, které jsou déle než tři roky po splatnosti
• byly zaúčtovány rezervy
• odepsány tzv. nedobytné pohledávky
• překlasifikovány dlouhodobé a krátkodobé závazky

Výpočet hospodářského výsledku, daně z příjmu a sestavení daňového přiznání
V tuto chvíli vám vaše účetnictví dává informaci o výsledku hospodaření před zdaněním. V této fázi vás bude zajímat, jestli:

• máte vypočítány daňové odpisy majetku
• došlo k identifikaci daňově neúčinných nákladů a výnosů
• si uplatňujete případnou daňovou ztrátu za posledních pět let (s výjimkou o.p.s.)
• máte možnost si podle paragrafu 20 zákona o dani z příjmů odečíst ze základu daně až jeden milion korun

Uzavření účetnictví a sestavení účetní závěrky
Účetní software pravděpodobně převedl zůstatky rozvahových i výsledkových účtů na konečné účty (konečný účet rozvážný a účet zisků a ztrát). Pak už zbývá sestavit účetní závěrku: rozvahu, výkaz zisků a ztráty a přílohu k účetním výkazům.

Pokud si s čímkoliv z výše uvedeného nejste jisti a máte pochybnosti, zavolejte nám. Uděláme vám v tom pořádek.

Věříme, že jste úspěšně vstoupili do roku 2016. I letos vám budeme radit, jak účetnictví a finance vaší neziskovky udržet v kondici. A na začátku roku – začneme hned od konce.

Budeme se věnovat tzv. časovému rozlišování. Pro vás možná složitá věc, pro dobrou účetní nikoliv. Řešili jste v nedávné době něco podobného se svou účetní? Ptala se vás? Máte jistotu, že jednotlivé účetní transakce máte zařazené do správného roku a že tedy nezkreslují obraz vašeho hospodaření? Stalo se vám již, že jste jeden rok byli v účetní ztrátě, druhý rok v zisku a vysvětlení spočívalo v tom, „že tamto či ono přece bylo účtováno do loňska a jsou to ty dohadné položky, a proto jste tenkrát byli v zisku“?

Proč je důležité časově rozlišovat?  

Účetnictví by mělo být kopií toho, co se ve vaší organizaci v průběhu účetního období (většinou kalendářního roku) událo. Podvojné účetnictví nepracuje pouze v kategoriích příjem/výdaj, ale zajímá se hlavně o výnosy a náklady. Především na konci účetního období musíme věnovat velkou pozornost tomu, abychom u jednotlivých účetních operací provedli jejich přiřazení do správného účetního období. Čili provést časové rozlišení. Vysvětlíme na příkladu. Představme si situaci, že jste letos v lednu zaplatili roční nájemné za prostory, ve kterých provozujete svou činnost. Je zcela zřejmé, že výdaj proběhl v lednu 2016.  Pokud to bylo nájemné na rok 2016, pak se jedná i o náklad roku 2016. Ale pokud jste platili nájemné zpětně – tedy za rok 2015, pak jistě tušíte, že je to náklad minulého roku. Náklady i výnosy musíme do účetnictví zaznamenat tak, aby časově odpovídaly období, se kterým souvisí. Říká se tomu akruální princip. Jeho smyslem je správně zobrazit výsledek hospodaření a také položky majetku (například pohledávky).

V předchozím odstavci jsme vysvětlili „proč“, nyní se podívejme na to „jak“. Nabízí se poměrně pestrá škála situací, které mohou nastat. V prosinci například zaplatíte pojistné na příští rok. Anebo pořádáte v lednu seminář, ale platby vám chodí již v prosinci. A takto bychom mohli pokračovat. Je samozřejmé, že vedení organizace těžko může celou problematiku znát do detailu. Nicméně, mělo by mít povědomí o tom, že cosi jako časové rozlišení existuje. Svému účetnímu tak bude dobře informovaným partnerem.

Pokud se na časové rozlišení podíváme detailněji, uvidíme dvě principiálně odlišné situace:

1. o účetním případu víme vše podstatné:
   • přesnou částku
   • účel platby
   • časové období

Účtovat v tom případě budeme na účtech dohadných položek.

1. známe jen část okolností:
   • účel
   • časové období

Účtovat tedy budeme na účtech časového rozlišení.

Zároveň platí, že s časovým rozlišením není potřeba se trápit, pokud:

1. bychom časově rozlišovali nevýznamné částky, kdy jejich ponecháním v nákladech či výnosech bez časového rozlišení není dotčen účel časového rozlišení, a účetní jednotka tím prokazatelně nesleduje záměrné upravování výsledku hospodaření
2. se jedná o pravidelně se opakující výdaje, popřípadě příjmy, za předpokladu, že se výrazněji neovlivní věcná a časová souvislost nákladů a výnosů

Samozřejmostí by měl být vnitropodnikový předpis, který tuto problematiku upravuje.

Pokud jde o účtování, bývají využívány tyto účty:

Dohadné položky aktivní a pasivní:

Aktivní:

381 – Náklady příštích období
382 – Komplexní náklady příštích období
385 – Příjmy příštích období

Pasivní:

383 – Výdaje příštích období
384 – Výnosy příštích období

Dohadné účty: 

388 – Dohadné účty aktivní
389 – Dohadné účty pasivní

 Náklady příštích období = částky, které účetní jednotka vynaložila v běžném období, ale nákladově se týkají období budoucích – například nájemné placené dopředu, pojistné hrazené v běžném období, ale týkající se i období příštího atd.

Rozlišujeme dva druhy nákladů příštích období:

• náklady příštích období (týkají se vždy jednoho konkrétního nákladového druhu)
• komplexní náklady příštích období (vztahují se k několika nákladovým druhům a zahrnují jak výkony prováděné ve vlastní režii, tak výkony nakupované)

Výnosy příštích období – částky, které účetní jednotka přijala v běžném účetním období, ale věcně nebo časově souvisejí s obdobím následujícím (nájemné získané dopředu z hlediska pronajímatele)

Výdaje příštích období – částky dosud nezaplacené, které se však věcně a časově vztahují buď zcela nebo zčásti k období minulému. Jedná se například o nájemné placené zpětně (tedy například v lednu za prosinec).

Příjmy příštích období – částky, které účetní jednotka dosud nepřijala, ale věcně a časově souvisejí s běžným obdobím. V praxi může jít například o nevyúčtované provize, jejichž výše je přesně známá (pokud by nebyla přesně známá, nejednalo by se o příjem příštího období, ale o dohadnou položku).

Dohadné položky jsou případy pohledávek (a s nimi spojených výnosů) a závazků (a s nimi spojených nákladů), které věcně patří do běžného účetního období, ale nemohou být zaúčtovány, protože chybí doklad. Protože nejsou doloženy dokladem, není tedy známa ani přesná výše částky, která bude uhrazena nebo přijata. Částka je tedy odhadována, přičemž se vychází ze známých (obvyklých) skutečností nebo dohod.

Dohadné účty aktivní
Na dohadné účty aktivní vstupují pohledávky za poskytnuté výkony, u kterých není známa přesná výše částky, chybí doklad.

Obvyklé případy situací pro dohadné účty aktivní jsou:

• nevyfakturované dodávky, u kterých je třeba upřesnit cenu
• potvrzená pohledávka za pojišťovnou v důsledku škody bez znalosti částky pojistného plnění
• pohledávka jako náhrada manka způsobeného zaměstnancem, pokud je výše částky předmětem sporu

Dohadné účty pasivní
Na dohadné účty pasivní vstupují závazky za přijaté výkony, u kterých není známa přesná výše částky nebo také prozatím chybí doklad.

Obvyklé případy situací pro dohadné účty pasivní jsou:

• nevyfakturované dodávky, u kterých není doklad
• závazek k úhradě z odpovědnosti za způsobenou škodu, která není dosud přesně vyčíslena.

Nejdříve trocha terminologie. Jestliže neziskovka vykonává ekonomickou činnost* (tedy stručně řečeno realizuje „něco“, co dělá proto, aby na tom vydělala, a to i v případě, že na tom třeba aktuálně prodělává), stává se tzv. osobou povinnou k dani.

Osoba povinná k dani musí sledovat, jestli nepřekročila limit stanovený pro plátce DPH. Překročí-li ho, stává se plátcem. Zároveň se jím ale může stát i dobrovolně.  Že tomu celkem nerozumíte? My ano a víme, jak se tato volba může vyplatit.

Jak si hlídat limit a co do něj počítat?

Pokud váš obrat překročí za dvanáct po sobě jdoucích měsíců (tedy nikoli za kalendářní rok) jeden milion korun, stáváte se plátcem DPH. A kdy přesně? Monika Pokorná, účetní specializující se na neziskový sektor, říká: „Pokud jste překročili limit v dubnu, od června jste plátcem DPH.  Zaregistrovat se však musíte do 15. května“.

Co se do obratu počítá? 

Odpovíme definicí a doplníme srozumitelnými příklady. Obratem se rozumí souhrn úplat bez daně, včetně dotace k ceně, které osobě povinné k dani náleží za uskutečněná plnění, kterými jsou dodání zboží, převod nemovitosti a poskytnutí služby, s místem plnění v tuzemsku, jde-li o úplaty za:

1. zdanitelné plnění, tj. dodání zboží nebo poskytování služeb; například organizujete seminář a účastníci vám za něj platí;
2. plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně; například: vyrábíte dřevěné hračky, které vyvezete do zahraničí, kde je toto zboží předmětem daně a odebírá ho od vás osoba registrovaná k dani;
3. plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně podle § 54 až 56a, jestliže nejsou doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně tj. finanční činnosti (§54), pojišťovací činnosti (§55), dodání nemovitostí (§56), nájem nemovitostí (§ 56a).

Co se naopak do obratu nezahrnuje?

• úplata z prodeje dlouhodobého majetku
• úplaty přijaté před uskutečněním plnění jako záloha
• úplaty za uskutečněná plnění s místem plnění mimo tuzemsko (typicky u poskytnutých služeb, kdy je místo uskutečněného plnění tam, kde má sídlo odběratel)

Dále nezapočítáváte: příspěvky přijaté od vlastních členů; dotace ze státního rozpočtu nebo příspěvky od územně samosprávního celku, státních fondů, z grantů či rozpočtů jiných členských států nebo ES, které se nepovažují za úplatu za poskytovanou službu nebo dodané zboží, nejsou tedy předmětem daně.

Překročili jste limit, stáváte se plátcem DPH. Co teď?

Ke svým službám musíte začít účtovat příslušnou sazbu DPH (tomu se říká DPH na výstupu).  Pokud jsou vaši klienti neplátci DPH (pro zjednodušení občané ČR, státní instituce, drobné organizace), právě jste pro ně začali být o DPH dražší.

Máte nárok stát požádat o vrácení DPH, kterou jste zaplatili svým dodavatelům (této DPH se říká DPH na vstupu a více se jí budeme věnovat v příštím textu).

Vaše účetní bude mít nepoměrně víc práce. V případě kombinace činností, které realizujete „mimo DPH“ (například granty), s ekonomickými činnostmi dle Zákona o DPH, se totiž jedná o poměrně složitou účetní situaci.

* Upozornění: ekonomická činnost definovaná Zákonem o DPH nemá nic společného s (vedlejší) hospodářskou, doplňkovou apod. činností, kterou mnohé neziskovky realizují. Ekonomickou činnost realizujete třeba tím, že za své služby vystavujete faktury, jakkoli je poskytování těchto služeb naplňováním mise – smyslu existence – vaší organizace.

Je něco, co se nám nepodařilo dostatečně vysvětlit? Trápí vás v oblasti DPH něco, s čím se nemáte na koho obrátit? Máte v oblasti účetnictví & daní a finančního řízení pochybnosti? Zeptejte se nás, poradíme Vám!