Za zajímavější považujeme podívat se dopředu a zkusit popřemýšlet o následujících otázkách:

• má nějaký vliv na to, jak vysokou DPPO zaplatíte, ten fakt, že se vaše organizace transformovala dle požadavků Nového Občanského zákoníku?
• máte nastavenou strukturu činností a středisek tak, abyste neplatili více, než musíte?
• můžete letos udělat něco proto, aby váš daňový základ nebyl vyšší než váš hospodářský výsledek?

Na výše uvedené otázky jsme hledali a nacházeli odpovědi zde.

Po přečtení výše uvedeného textu jste určitě pochopili, že je nezbytné zabývat se důsledky, které ze situace plynou. V tématu zdaňování neziskových organizací je rozšířena řada polopravd a mýtů, které vás mohou vyjít příliš draho. Tím nejmenším problémem může být to, že na DPPO zaplatíte zbytečně o „pár korun“ navíc.

Za ještě komplikovanější oblast, než jsou daně z příjmů, považujeme daň z přidané hodnoty a aplikaci Zákona o DPH v neziskovém sektoru. O té jsme psali v tomto textu.

Naší snahou je pomoci neziskovkám dobře zvládat problematiku účetnictví, daní a finančního reportingu. Věříme, že vám naše texty pomáhají a budeme rádi za vaše případné náměty, o kterých byste rádi četli.

Za portál www.ucetnictviproneziskovky.cz

Martin Ježek a Petr Jun

Jak vysokou daň budete platit? Záleží i od právní formy organizace

Některé neziskové organizace se již stihly transformovat dle požadavků Nového Občanského zákoníku, některé ne. Není nač čekat, lhůta se zkracuje. Právní forma organizace, kterou jste zvolili, může velmi významně ovlivnit to, jak vysokou daň z příjmů nakonec vaše organizace zaplatí. Bylo by nošením dříví do lesa diskutovat o statusu tzv. „veřejné prospěšnosti“. Ostatně tato debata nemá být ani předmětem tohoto článku. Co však z našeho pohledu důležité je, je definice „veřejně prospěšného poplatníka.“ Najdete ji v §17a a §18 „Zákona o daních z příjmů“. Tento zákon kromě definice specifikuje i rozdělení veřejně prospěšných poplatníků podle toho, zda uplatňují široký základ daně nebo úzký základ daně.

Široký základ daně

Poplatníky, kterým zákon ukládá použít při výpočtu své daňové povinnosti široký základ daně, jsou:

• veřejné vysoké školy,
• veřejné výzkumné instituce,
• poskytovatelé zdravotních služeb,
• obecně prospěšné společnosti,
• ústavy.

Organizace s výše uvedenou právní formou mají výpočet daňové povinnosti poměrně jednoduchý. Předmětem daně jsou všechny příjmy. Jedinou výjimku tvoří investiční dotace.

Úzký základ daně

Úzký základ daně uplatní všichni ostatní veřejně prospěšní poplatníci. Co to pro ně znamená? Musí své příjmy a výdaje rozdělit na jednotlivé činnosti. A v případě, že jsou tyto činnosti poskytovány za různé ceny, je musí rozdělovat ještě podle cen. Co si pod tím máte představit? Jedná se například o stejnou službu poskytovanou jedné skupině klientů za cenu, která je vyšší než náklady na realizaci služby a druhé skupině klientů za cenu nižší než náklady na realizaci této služby. Prakticky pak platí, že veřejně prospěšní poplatníci daní pouze:

• příjmy z vedlejší podnikatelské činnosti,
• příjmy ze ziskových aktivit z hlavní podnikatelské činnosti.

Předmětem daně nejsou tyto příjmy:

• příjmy z činností, u kterých jsou náklady vyšší než příjmy,
• dotace, příspěvky nebo jiná plnění z veřejných rozpočtů,
• podpora z Vinařského fondu,
• výnos z daně (pro obec a kraj),
• úplata, která je příjmem státního rozpočtu,
• příjmy z bezúplatného nabytí z vyrovnání s církvemi.

A naopak předmětem daně jsou vždy tyto příjmy:

• příjmy z reklamy,
• členské příspěvky,
• úroky (i z bankovního účtu), zde pak dle § 36/9 ZDP platí zvláštní sazba daně 19 % (neplatí pro obce a kraje),
• příjmy z nájemného s výjimkou státního majetku.

Co radíme?

1. Podívejte se na to, jak vycházejí výsledky vašich jednotlivých činností. Pohlídejte si, aby se vám nestalo, že i přes víceméně nulový hospodářský výsledek celé organizace zaplatíte vysokou daň z příjmu jen proto, že některé činnosti skončily v zisku a jiné naopak ve ztrátě.
2. Zamyslete se nad tím, jak máte pro použití „Zákona o dani z příjmů“ definováno, co je „činnost“. Zde máte poměrně velké pole působnosti. Je jednotlivou činností jeden vzdělávací kurz? Nebo všechny realizované vzdělávací kurzy? A nebo touto činností jsou všechny kurzy a individuální poradenství?
3. V neposlední řadě: Neodkládejte to! Vyhnete se stresům a příliš zamotaným řešením, které mohou přinášet chyby.
4. V případě jakýchkoliv nejasností se nás zeptejte. Vyznáme se v tom a víme, kde jsou rizika a kde příležitosti.

Za portál www.ucetnictviproneziskovky.cz

Martin Ježek a Petr Jun

V předchozím díle naší poradny jsme si oddechli od opakovaně zmiňované DPH a věnovali se tématu rozdělování režijních nákladů mezi jednotlivé projekty. Na základě vašich reakcí se v tomto díle opět vracíme k DPH. Tentokrát však právě z pohledu režijních nákladů.

Vycházíme totiž z předpokladu, že velká skupina neziskovek realizuje aktivity, které spadají do ekonomické i neekonomické činnosti. (V této souvislosti upozorňujeme: definice zákonem o DPH má pramálo společného s rozdělováním aktivit na hlavní/vedlejší/hospodářkou činnost). A dále předpokládáme, že v této skupině najdeme dost neziskovek, které realizují činnosti s nárokem či bez nároku na odpočet DPH. Už teď je to složité? Bude hůř.

Názorně předvedeme

Vaše organizace se zabývá vzděláváním. Dostali jste dar na realizaci kurzu sebeobrany pro děti. Kurzy realizujete, děti neplatí kurzovné, jsme tedy v typicky neekonomické činnosti. Dále nabízíte ještě neakreditované kurzy angličtiny pro rodiče na mateřské dovolené. Rodiče si za tyto kurzy platí, což spadá pod ekonomické činnosti tak, jak jsou definovány zákonem o DPH.

To, že realizujete nějaké činnosti, sebou nese náklady. Zákon o DPH nám říká, že u přijatých plnění, která použijeme v rámci obou činností (tedy režijních nákladů – například nájemné, telefony atd.), můžeme nárokovat odpočet jen v poměrné výši, čili ve výši, která odpovídá rozsahu použití pro ekonomické účely. Pozor, nikde není dáno, jak vypočítat tento poměrový koeficient. Nezbývá, než se spolehnout na selský rozum a v případě kontroly své rozhodnutí obhájit. Tomuto nároku se říká „nárok na odpočet v poměrné výši“.

Chcete vědět, které náklady lze považovat za režijní? Chcete pomoct s výpočtem poměrového koeficientu? Zeptejte se nás.

 A když už si myslíte, že se v tom vyznáte

Narazíte na problém. Jestliže se dále rozhodnete organizovat například rekvalifikační kurzy, rázem se v rámci ekonomické činnosti ocitnete v plnění osvobozeném od daně bez nároku na odpočet. A tady už je všechno jinak. Pohybujeme se totiž v oblasti nároku na odpočet v krácené výši. Tady už nám selský rozum nepomůže, musí pomoct zákon o DPH, který v §76 stanovuje výpočet vzorce.

Třešinka na konec roku

Realizujete ekonomickou i neekonomickou činnost a zároveň poskytujete zdanitelná plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet? Výše uvedené koeficienty mezi sebou pronásobte.

Podáváte poslední přiznání k DPH za právě skončený rok? Porovnejte koeficienty, které jste předtím odhadli a kterým se říká zálohové, se skutečnými daty a stanovte vypořádací koeficient.

A jak to všechno souvisí s režijními náklady?

Teď už jen zjistit, jak velkou část DPH z režijních nákladů si můžeme nárokovat. Paralelně s tím se dozvíme také to, jak velká část nám zůstane v režijních nákladech a můžeme začít plánovat jejich rozpouštění do jednotlivých projektů/činností.

V předchozích článcích jsme se zabývali nejprve problematikou daně z přidané hodnoty a následně jsme řešili, jak správně nastavit systém zakázek v účetnictví neziskovky. V dnešním textu na obě zmíněná témata navážeme.  Na jednom z případů, které jsme řešili v posledních měsících, vám ukážeme, jak je možné se správně (ale i špatně) popasovat s problematikou daně z přidané hodnoty u zakázek, které jsou financovány z více zdrojů.

Problém z praxe

Nezisková organizace, plátce DPH, realizuje vzdělávací kurzy (podléhající DPH, nejedná se tedy o případ kurzů spadajících pod § 57 Zákona o DPH). Aby byla cena kurzů dostupná pro široký okruh zájemců, získala neziskovka na jejich pořádání dar. V souhrnu za celý rok dosahují příjmy z kurzovného zhruba stejné výše jako částka získaná darem.  K řešení tedy je: jak správně nárokovat DPH na vstupu – tedy kolik z DPH zaplacené dodavatelům může neziskovka oprávněně po státu požadovat zpět.

Selský rozum versus legislativa

Selský rozum říká, že když jsou tržby za kurzy ve výši 1 milion Kč, odvádět DPH se bude právě z těchto tržeb (DPH na výstupu).  Další milion je získaný darem. Nebylo by pak při financování 50/50 logické DPH na vstupu (tj. DPH, kterou platí neziskovka dodavatelům a požaduje po státu) krátit právě o 50%?  Dává to logiku, v praxi je to však nerealizovatelné.

Neziskové organizace mívají obvykle více podobných zakázek, jen s rozličným koeficientem. Smíchání těchto koeficientů a vytvoření jednoho společného by nemuselo odpovídat realitě. Kromě toho je výpočet koeficientu stanoven zákonem. Ocitáme se tedy v situaci, ve které bychom se vůči případné kontrole z FÚ velmi špatně bránili.

Samozřejmě se můžeme rozhodnout, že si nebudeme komplikovat život a DPH na vstupu nebudeme nárokovat.  Z pohledu bezpečnosti před finančním úřadem, je to nejméně riziková cesta. Ovšem z pohledu správného hospodáře nikoliv. Zbytečně by se totiž zvyšovaly náklady organizace.

Jak tedy postupovat správně, aby se neziskovka nedostala do sporu s finančním úřadem? A jak si může být jista, že si vůči státu nárokovala DPH v maximální možné míře? Naštěstí k této problematice existují soudní výklady, kterými se může řídit, resp. argumentovat v případném sporu.

Jako příklad poslouží rozsudek Nejvyššího správního soudu čj. 9 Afs 8/2013-42 ze dne 10. 10. 2013, ve kterém byla předmětem sporu výše nároku na odpočet DPH. Správce daně v tomto případě snížil odpočet daně u veškerých přijatých plnění, hrazených (byť i jen částečně) z obdržených dotací. Rozhodnutí odůvodnil tím, že je-li na činnost stěžovatele (byť i jen zčásti) poskytnuta dotace jako plnění, které není předmětem daně, nebudou přijatá zdanitelná plnění nikdy použita pro budoucí komerční účely výhradně, jak vyžaduje §72 odst. 5. Stěžovatel podal tzv. kasační stížnost a Nejvyšší správní soud konstatoval, že na úhradu prostřednictvím dotace je třeba pohlížet pouze jako na zdroj financování, přičemž pro výši uplatněného nároku je určující výhradně účel použití předmětného plnění.

Tento fakt je dle NSS v projednávané věci zcela zásadní. Použije-li se přijaté zdanitelné plnění výlučně na činnost podléhající dani (§72 odst. 1 písm. a) ZDPH), pak plátci vzniká plný nárok na odpočet DPH na vstupu. Výše zmíněný judikát se dokonce odvolává na několik judikátů Evropského soudního dvora, který má v otázkách DPH vyšší právní váhu než náš národní zákon.

Výsledkem tedy je, že organizace bude odvádět DPH pouze z tržeb* (nikoliv z darů samozřejmě) a uplatňovat odpočet bude ze všech přijatých plnění (ze všech nákladů, u kterých byla DPH vyčíslena) ve výši 100%.  Nicméně pozor – jedná se o konkrétní situaci, rozhodně nelze tyto závěry aplikovat univerzálně. Pro vyřešení každého případu je vždy potřebné konkrétní posouzení unikátní situace.

Zajímavým aspektem, který ještě zmíníme v souvislosti s darem, je výhodnost jeho použití tímto způsobem.  Z našeho textu totiž plyne, že náklady, které organizace vyúčtuje proti daru, jsou v částkách bez DPH. Pokud by organizace dostala dar na činnost, která by nebyla kofinancována tržbami (v případě našeho klienta zmiňované kurzovné), pak nárok na odpočet DPH nemá.

V souvislosti s vyúčtováním daru, které zmiňujeme v odstavci výše, přidáme ještě jedno doporučení. Pro snadné vyúčtování je třeba ještě před zahájením činností správně nastavit v účetním systému střediska/zakázky. Jen tak se vyhnete infarktovým situacím, které obvykle nastávají v den, kdy má být dar vyúčtován, a vy nevíte, jestli jste ho vyčerpali správně.

* Odvod DPH pouze z tržeb může být zkomplikován problematikou tzv. dotace k ceně, kterou zmíníme v některém z příštích článků.

V minulém článku jsme se zabývali situací, kdy se neziskovka stává plátcem DPH. Potřebujete připomenout, kdy se tak stane, co se počítá do obratu nebo co to udělá s cenami pro uživatele vašich služeb? Můžete zde.

Stali jste se plátcem DPH, buď proto, že jste museli, protože váš obrat překročil za dvanáct po sobě jdoucích měsíců jeden milion Kč (§6  Zákona o DPH). Anebo jste se proto dobrovolně rozhodli, protože jste si spočítali, že se vám to vyplatí.

(Poznámka, kterou si neodpustíme: čtete-li tento článek jako neziskovka , která tuto problematiku právě řeší, můžeme vám se všemi příležitostmi i hrozbami kvalifikovaně pomoci.)

Nárok na odpočet DPH

Jako plátce DPH tedy nyní připočítáváte k ceně svých produktů nebo služeb DPH. Prakticky to znamená, že vám zákazník platí cenu produktu nebo služby navýšenou o DPH a vy všechnu vybranou DPH přeposíláte státu. Zároveň to znamená, že vám stát může vrátit tu DPH, kterou jste vy jako zákazník zaplatili vašim dodavatelům (§72 -79 Zákona o DPH – Nárok na odpočet daně).

Otázka, kterou si neodpustíme: víte, že nárok na odpočet můžete uplatnit v průběhu třech let od 1. dne měsíce následujícího po měsíci, kdy nárok na odpočet vznikl?

Níže uvedený obrázek naznačuje vliv DPH na naše náklady i koncovou cenu služby.

DPH a specifika neziskovek

Kdybychom se nepohybovali v neziskovém sektoru, mohl by článek na tomto místě zřejmě skončit. Ale na kdyby se nehraje. Takto jednoduchá matematika totiž platí pouze v případech, kdy jsou vaše projekty nebo činnosti realizovány za účelem dosažení zisku. Což se může týkat čehokoli, ale rozhodně ne dotací a darů. Nikdo vám přece nedává dotaci nebo dar proto, abyste (jen) realizovali zisk.

V důsledku této komplikovanosti musíme být schopni rozlišovat mezi:

• náklady, které souvisí s ekonomickou činností,
• náklady, které s ekonomickou činností nesouvisí,
• a režijními náklady (dopad této komplikace na DPH – např. viz §75 Zákona o DPH – Způsob výpočtu odpočtu daně v poměrné výši).

Už při přijetí dokladu (vlastně už při objednávce) musíte vědět, do jakého projektu nebo činnosti ten doklad patří (rozuměj odkud bude financován).  Vědět to je podstatné i z pohledu řízení rozpočtu každého projektu nebo činnosti. Rozdíly, které jsou způsobené tím, jestli DPH je/není součástí nákladů, si můžete prostudovat  v tabulce výše.

DPH a systém středisek (zakázek)

Následně pak potřebujete, aby vaše účetní uměla (a mohla) doklad řádně zaúčtovat. Aby tedy existovala středisková (zakázková) evidence.  V systému středisek (zakázek) by zároveň mělo být na první pohled zřejmé, jak s DPH u každého konkrétního případu zacházet. Proč je to důležité? Protože doklad, který je jednou v nákladech zahrnut včetně DPH, jednou bez DPH, je hrozbou, že projekt (službu) finančně neuřídíte. Z jednoduchého důvodu. Nebudete mít kvalitní data pro správné rozhodování.

Závěrem: přesun do režimu plátce DPH znamená zvýšení nároků na kvalitu zpracování účetnictví i na vzdělávání pracovníků. Je totiž nutností sledovat a chápat poměrně časté legislativní změny s problematikou DPH související. Jako příklad můžeme zmínit Zákon o evidenci (elektronických) tržeb, či od ledna 2016 nově zavedenou povinnost podávat kontrolní hlášení DPH.

Zároveň však přesun do režimu plátce DPH může být vyvážený finančním přínosem pro organizaci. Ten by si organizace, která zvažuje možnost dobrovolné registrace k DPH, měla velmi dobře propočítat. Vnější tlak na přesnost účetnictví z pohledu DPH je také něco, co v konečném důsledku pomáhá s efektivním zajištěním ekonomicky-daňové agendy v organizaci. Nutí vás nastavit systém. Což v mnoha organizacích stále není úplně samozřejmé.

Je něco, co se nám nepodařilo dostatečně vysvětlit? Trápí vás v oblasti DPH něco, s čím se nemáte na koho obrátit? Máte v oblasti účetnictví & daní a finančního řízení pochybnosti? Zeptejte se nás, poradíme vám!